použití a užitek slovníku ORBIS


 

      napíši o šesti  použitích, která považuji za hlavní.

 

Ad a) lepší učení se cizímu jazyku: 

Vlastně kvůli tomu, abych se dobře a snadno naučil holandsky jsem zárodky slovníku Orbis vymyslel, když jsem žil v Amsterdamu v letech 1968 až 1973.

         Jako první bod velice pomáhá, když se člověk učí slova se často vyskytující, a nemusí se učit slova řídká a vzácná. Jako druhý bod pomáhá, když se člověk učí slova v souvislostech . Rychleji se naučí slova si podobná významem v malých skupinách..

 

         Ad b) V současné době Internet obsahuje asi 50 miliard webových stránek. Bez internetových vyhledávačů jako je Google, Seznam.cz a spousta dalších by byl Internet bezcenné skladiště, neboť by se v něm nikdo nevyznal. Současné vyhledávače dělají dobrou službu: když zadáte nějaký termín, tak vám vyhledají všechny stránky na Internetu , které daný termín obsahují. Současná technika vyhledávání je tedy velmi jednoduchá, až primitivní, ale přesto velmi účinná. Přesto jsou stovky či tisíce lidí, kteří hledají lepší metody: že by se vyhledávalo podle významu a obsahu, ne podle mechanické bezduché shody jmen. No a toto hnutí se jmenuje: sémantický web ( semantic web).  A právě zde má slovník ORBIS co říci, protože je založen na sémantice, na obsahu a významu.

 

         Ad c) lepší výkladový slovník:  asi každý, kdo  hledal výklad slova ať již ve výkladovém slovníku, či obyčejném slovníku,  brzy zjistil, že dosavadní výkladové slovníky jsou neuspokojivé. Často místo vysvětlení a správné definice je uvedeno jen slovo synonymní.

         Klasická definice (již podle Aristotela) se skládá z nadřazeného pojmu a diferenciace. Tak například: pes je zvíře, které štěká. -- – zvíře je nadřazený pojem a štěká diferenciace. To pro srovnání a odlišení s kočka : kočka je zvíře, které mňouká.

         Se slovníkem ORBIS je možné podat uspokojivé klasické definice slova – výklad, protože můžeme úspěšně stanovit nadřazený pojem, a to zcela systematicky.

 

Ad d)  pomocí slovníku ORBIS je možné zkoumat text. Jako první účinný krok se převedou / „přeloží“  slova textu do čísel sémantické třídy, do které slovo patří. V současné době takovýto výzkum probíhá. Je zkoumán text Haškova Švejka. Až výzkum trochu pokročí, uvedeme odkaz na první výsledky.

     Zde je teď uvedena jako ukázka jedna stránka z knihy Řezáč, Rozhraní. 

 

Ad e)  …. Pro hledání lepší formulace, jiné formulace.

Zde postačí příklad. Dejme tomu, že v textu máme napsánu větu:

Na okraji města stála zchátralá budova. Nejsme s tím spokojeni, a nalezneme v slovníku synonymní obrat: barabizna . Takže můžeme změnit na větu:

Na okraji města stála barabizna.

 

Ad f)  Jsou-li slova uspořádána jen podle abecedy, těžko si učiníme přehled, jaká slova  jsou k dispozici a jaká ne. Zato máme-li slova řazena podle sémantické blízkosti, takový přehled snadno získáme.